Kluk s knihou v ruce

Příběh má dvě časové linky. Přítomnost - Izzy je v péči pěstounů. poněvadž její matka zastřelila jejího otce a skončila ve vězení. Její pěstounka Peg pracuje v muzeu s kufry pacientů Willardu. Minulost - Claru nechá její vlastní otec zavřít do ústavu pro choromyslné jen proto, že je zamilovaná do muže, kterého on neschvaluje. Když Izzy najde ve Willardu deník Clary a přečte si ho, její případ ji ihned zaujme. Pátrá po její minulosti a hledá vše, co s ní souvisí. Dozví se vše jen ze zdrojů, které má, nebo detaily zjistí přímo od zaměstnankyň a pacientek Willardu? Postavy mi tu byly celkem příjemné. Autorka je zvládla dobře popsat a díky er-formě jsme mohli krásně sledovat myšlenkové pochody několika postav naráz. Styl psaní mi bohužel vůbec nesedl. Dost věcí jsem musel číst víckrát a jednu část jsem myslel, že knížku odložím. Nakonec mám radost, že jsem to neudělal, protože příběh rozhodně stojí za přečtení. Nejdříve mě bavil jen pohled Clary, ale ke konci mi začal připadat zaj

Představte si, že se vám po dvou potratech konečně podaří stvořit děťátko. Několik let si žijete šťastně a spokojeně, a pak bum! Vašemu milovanému synkovi najdou na mozku nádor. Přesně to se stalo Robovi a Anně. Jejich syn Jack má rakovinu. Oba byli úspěšní v práci a v životě jim nic nechybělo. Zřejmě to tak osud nechtěl a udeřil je tvrdou ranou. Zvládnou to ustát, nebo je to od sebe naopak oddělí? A přežije Jack, nebo je to nevyhnutelné? To vše se dovíte v této úžasné a zároveň srdcervoucí knížce. Rob byl příjemný a sympatický. Myslím, že jedna z nejlepších postav. Anna se podle mého chovala až moc chladně a bezcitně, ale bez ní by příběh rozhodně nebyl takový. Prostě tam patřila. Jack byl správný malý rošťák, který teprve poznával svět. Bylo mi ho strašně líto a byl pro mě nejvíce sympatickou postavou. Allnutt dokázal postavy popsat opravdu dokonale a do detailů. Jeho styl psaní byl lehký, čtivý, ale zároveň neuvěřitelně tíživý a emocionální. Myslím, že je dost nadaný a pokud vyd

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY K PRVNÍMU A DRUHÉMU DÍLU! Alyssa se po ztracení Morfea, Zacha i matky vydá do Kdekolijinde, aby je všechny zachránila. Ale budou vůbec o záchranu stát, nebo ji zavrhli? Rozhodla se bojovat za oba světy, které má ráda - Říši divů i svět lidí, ale to může jen tak, že porazí Červenou. Ale zvládne to i podruhé? V tomto díle mi začaly být Alyssa i Zach víc sympatičtí. Přišlo mi, že oba dospěli a začali se chovat dospěleji, tudíž nedělali tak divná a nelogická rozhodnutí. Dokonce mi  Alyssy bylo v první části místami líto. Styl psaní autorky mi v tomto díle opět dělal problém. Nevím co se stalo, ale přišel mi opět zvláštní, jako v prvním díle a to byl jeden z důvodů proč se mi tato knížka moc nelíbila. Po skvělém druhém díle jsem nadšeně sáhl i po třetím, ale po první kapitole ze mě radost opadla a věděl jsem, že mi knížka bude dělat stejný problém jako Šepotání. Úplně přesně nevím, proč je pro mě tato série tak problémová, ale prostě to tak je. Na druhou stra

A se probouzí den co den v těle někoho jiného. Žije podle pravidel, nikdo nesmí poznat, že tělo obývá jiná duše a snaží se žít den dotyčného člověka tak, jako by to byl obyčejný den. Když se ale probudí v těle Justina a zamiluje se do dívky Rhiannon, tak se vše změní. Pravidla pro něj přestanou existovat. Po několika letech se konečně objevil zase člověk, se kterým by chtěl trávit každičký den. Na jednu stranu tu bylo opravdu hodně postav, kvůli tomu, že každý den je někdo jiný, má nové přátele a novou rodinu, ale na stranu druhou se to vše motá jen okolo pár hlavních. Z A jsem měl hodně zvláštní pocity, ale vcelku příjemné. Rhiannon mi byla také sympatická, ale občas mě trochu mrzelo, jak se chovala k A, ale chápal jsem její situaci. Miluje kluka, který se každý den probouzí v těle někoho jiného... Jak by to mohlo fungovat? Styl psaní Levithana se mi moc líbil. Byl čtivý a ihned vás vtáhl do děje, což si myslím, že je, hlavně u young adult, hodně důležité. Ale myslím, že autor moh