Příběh má dvě časové linky. Přítomnost - Izzy je v péči pěstounů. poněvadž její matka zastřelila jejího otce a skončila ve vězení. Její pěstounka Peg pracuje v muzeu s kufry pacientů Willardu. Minulost - Claru nechá její vlastní otec zavřít do ústavu pro choromyslné jen proto, že je zamilovaná do muže, kterého on neschvaluje. Když Izzy najde ve Willardu deník Clary a přečte si ho, její případ ji ihned zaujme. Pátrá po její minulosti a hledá vše, co s ní souvisí. Dozví se vše jen ze zdrojů, které má, nebo detaily zjistí přímo od zaměstnankyň a pacientek Willardu? Postavy mi tu byly celkem příjemné. Autorka je zvládla dobře popsat a díky er-formě jsme mohli krásně sledovat myšlenkové pochody několika postav naráz. Styl psaní mi bohužel vůbec nesedl. Dost věcí jsem musel číst víckrát a jednu část jsem myslel, že knížku odložím. Nakonec mám radost, že jsem to neudělal, protože příběh rozhodně stojí za přečtení. Nejdříve mě bavil jen pohled Clary, ale ke konci mi začal připadat zaj
Představte si, že se vám po dvou potratech konečně podaří stvořit děťátko. Několik let si žijete šťastně a spokojeně, a pak bum! Vašemu milovanému synkovi najdou na mozku nádor. Přesně to se stalo Robovi a Anně. Jejich syn Jack má rakovinu. Oba byli úspěšní v práci a v životě jim nic nechybělo. Zřejmě to tak osud nechtěl a udeřil je tvrdou ranou. Zvládnou to ustát, nebo je to od sebe naopak oddělí? A přežije Jack, nebo je to nevyhnutelné? To vše se dovíte v této úžasné a zároveň srdcervoucí knížce. Rob byl příjemný a sympatický. Myslím, že jedna z nejlepších postav. Anna se podle mého chovala až moc chladně a bezcitně, ale bez ní by příběh rozhodně nebyl takový. Prostě tam patřila. Jack byl správný malý rošťák, který teprve poznával svět. Bylo mi ho strašně líto a byl pro mě nejvíce sympatickou postavou. Allnutt dokázal postavy popsat opravdu dokonale a do detailů. Jeho styl psaní byl lehký, čtivý, ale zároveň neuvěřitelně tíživý a emocionální. Myslím, že je dost nadaný a pokud vyd